Kontakt
Liška Bystrouška
+420 733 527 799
info@skolkabystrouska.cz
Zdibsko 163
250 67 Klecany

PONDĚLÍ_8.3.

PDF VERZE - PONDĚLÍ

Ranní cvičení

JÓGA - POZDRAV SLUNCI - video
 

Básnička s pohybem:

V zemi malé semínko              (ve dřepu opíráme tvář o spojené dlaně – spíme)

spinká jenom malinko.        

Když sluníčko zasvítí,             (rukama uděláme velký kruh a dlaně opět spojíme před hrudí)

začne pěkně klíčiti.                (pomalu se spojnými dlaněmi s pohybem zleva doprava si stoupáme)

Klíčí stále výš a výš,              

až poupátko uvidíš.               (ruce rozpojíme nad hlavou do „V“)

A pak z toho poupěte,          (s rukama nad hlavou se točíme na jednu stranu…)

nádherný květ vykvete.         (…a na druhou stranu)

Komunitní kruh

  • OTÁZKA DNE: Jaké kytičky jsi už viděl – viděla ???
  • JARO  - Co je to jaro? Je to období následující po zimě, je zde zvýšené sluneční záření, také větší vodní srážky-déšť. A probouzí se příroda...tráva, kytičky, rostlinky, bylinky, keře a v neposlední řadě i stromy, a kterých naskakují pupeny-základy na listy a lístečky, někteří živočichové, broučci, možná i někteří lidé se probouzí ze zimního spánku. Můžeme si zopakovat všechna roční období...J…., L…, P…., Z….????
  • Opakování jarní písničky :

         Jaro dělá pokusy

         https://www.youtube.com/watch?v=T_8sMlWm7Xg

         Můžete s dětmi tleskat do rytmu, nebo dupat

  •  Povídáme si, co jsme zažili o víkendu…., co se nám líbilo , nelíbilo , co se nám podařilo…...

 

Svačinka/pauza cca 20-30min

 

Rozumová výchova

JARO

  • Opakování znaků jara-slunce, déšť, vláha, květinky vystrkují růžky a lístečky, stromy nasazují na pupeny, občas nějaká ta duha, a co ještě přemýšlejte , co tam ještě patří??
  • Znaky jara-sluníčko už vystrkuje nos a svými paprsky šimrá trávu rostlinky a bylinky a stromy, mezitím občas příjemně sprchne a to si ta naše země lebedí, je jí to příjemné ...probouzí se příroda, zvířátka, broučci.

-        Někdy se stane i takový zázrak, když prší a zároveň do toho svítí slunce…. Jestlipak, víte co to je? No přece DUHA.

-        Poznání domácího zvířátka, umět pojmenovat i jejich mláďátka, kde žijí, co jedí...

  • Kvíz   
-        na jaře ptáčci odlétají do zimních krajin?  Ano / Ne

-        na jaře slavíme Vánoce? Ano / Ne

-        na jaře mají všechny dětí zimní spánek? Ano / Ne

-        na jaře padají kaštany? Ano / ne

-        na jaře jezdíme na kole? Ano / ne

-        na jaře se začíná tráva zelenat? Ano / ne

-        na jaře sázíme semínka? Ano / ne

  •  Jarní sporty - Budeme si povídat co se vše dá dělat na jaře, a pak můžeme jít na zahradu a vše o čem jsme si vyprávěli vyzkoušet na vlastní pěst…

                                   -procházky do přírody

                                   -kolo

                                  -brusle

                                  - pozorování přírody, broučků a berušek, motýlků

                                  -práce na zahradě                                

                                   -jarní činnosti na zahradě? VÍTE JAKÉ??

                                   -péče o záhonky, setí, sázení, rytí, hrabání staré trávy.

                                   -sněženka, bledule, konvalinky, fialka, petrklíč, krokus, tulipán, sasanka

                                   -barvy jara-bílá, žlutá, zelená, světle modrá

 

Výtvarná výchova

  • Uvolnění ruky před samotnou kresbou – viz příloha Cviky na uvolnění
  • hlídat úchop tužky, sezení u stolu.

Origami sněženka

Připravte si modrý papír a bílý papír na květ sněženky. Dle obrázku složte květ sněženky, který nalepte na modrý podklad a děti dokreslí stonek a travičku.

Velké děti (předškoláci) by měly skládat samy, mladší samozřejmě s dopomocí.

VZOR A NÁVOD - SNĚŽENKA

 

Pobyt a hra venku

 

OBĚD

Příprava a sklízení

ODPOČINEK

O sněženkové víle

Sněženková víla byla jarní víla, která vládla všem sněženkám. Díky ní tyto jarní květinky zdobí zahrádky ještě před tím, než roztaje poslední sníh. Sněženková víla nosila krásné bílé šaty, ale přesto s nimi nebyla spokojená.

„Všechny ostatní jarní květinové víly mají šaty krásně barevné. Jen já musím nosit obyčejné bílé,“ vzdychala.

Marně se ji její kamarádky, Narcisková a Krokusová víla, snažily přesvědčit, že její šaty jsou nádherné.

„Žádná z nás nemá tak čisté a skvostné šaty jako ty. Jsou krásně bílé jako čerstvě napadaný sníh,“ ujišťovala ji Narcisková víla. „Jenže na sněhu vůbec nejsou vidět. Kdo si všimne sněženek, když sníh ještě neroztál?“ mračila se Sněženková víla. „To tvé žluté šaty na sněhu krásně září.“

„Ale tvoje šaty jsou tak půvabné. Bílé šaty mívají nevěsty a ty jsou vždy nádherné,“ přidala se Krokusová víla. „Tak si je vezmu, až se budu vdávat,“ dupla si nožkou Sněženková víla. „Teď chci mít šaty barevné jako máte vy.“

„Ale ty si nemůžeš šaty převléknout,“ vyděsily se ostatní víly. „Jsi Sněženková víla, pokud nebudeš jako sněženka vypadat, nemůžou sněženky na jaře kvést.“

Sněženkové víle to bylo jedno. Proč zrovna ona by měla mít nezajímavé bílé šatičky? Odlétla od svých kamarádek a začala se rozhlížet po nových šatech. Moc se jí líbí ty žluté, jako má víla Narciska. Dolétla mezi narcisky a domluvila se s nimi, že si od nich jedny šaty vypůjčí. Převlékla se a odlétla pryč.

Mezitím k narciskám dolétly její kamarádky a našly na zemi pohozené sněženkové šaty. Víly se lekly. Musí vílu Sněženku co nejdříve najít. Když nebude Sněženková víla ve svých šatech, zmizí sněženky ze všech zahrádek a trávníků.

Rozlétly se každá jiným směrem. Víla Narciska k lesu, víla Krokuska k městu. Víla Narciska po cestě letěla kolem zahrádek. Zastavila se a rozhlédla. Ráno tu ještě kvetly sněženky. Teď už po nich nebylo ani památky. Všechny sněženky ze zahrádek zmizely.

Víla Krokuska letěla kolem školky. Děti se zrovna vracely z procházky a byly nějaké smutné. Paní učitelky kroutily hlavami. Vydaly se s dětmi na procházku prohlédnout si jarní kytičky, ale nenašly ani jednu sněženku. Vůbec neví, jak je to možné.

Krokusová víla se otočila a letěla k lesu. Takhle to nepůjde. Musí spojit síly a co nejdříve najít Sněženkovou vílu. Za chvilku dohnala vílu Narcisku. Pořád ještě zamyšleně koukala přes ploty zahrádek. Víla Krokuska jí řekla, co právě zjistila u školky.

Víly přemýšlely, co dál. Najednou uslyšely slabounký pláč. Vydaly se tím směrem a našly pod větvičkou keře plakat Sněženkovou vílu.

„Pročpak tady tak sedíš a pláčeš?“ pohladily ji po vláskách. Víla zvedla uplakaná očka a vzlykla: „Když já jsem tak chtěla mít krásné žluté šaty, jako máš ty, Narcisko. Jenže teď je mám a na žádné zahrádce už nekvete ani jedna sněženka. Co tomu řeknou ostatní květinové víly? A co tomu řeknou děti, když se budou chtít se svými rodiči podívat na sněženky a žádné nenajdou? Sněženky přece jsou tak krásné kytičky s květy bílými jako čerstvě napadaný sníh nebo jako půvabné šaty nevěsty. “

Víly se na sebe podívaly. „Takže už ti nevadí, že bys nosila obyčejné bílé šatičky?“

„Ale vůbec ne. Chtěla jsem zářivé šaty, jako máte vy dvě, ale vůbec jsem si neuvědomila, že bílá barva je také důležitá. A bez bílé barvy by žádná sněženka nebyla sněženkou.“

„No, naštěstí se to dá snadno vyřešit,“ usmála se Krokusová víla a vytáhla sněženkové šaty, které vzala s sebou.

„Vy jste mi je přinesly?“ rozzářila se Sněženková víla a hned se do svých šatů převlékla. Zatočila se dokola a vzlétla. Rozletěla se nad okolní zahrádky, trávníky i parky. Všude zase kvetly sněženky. A mezi narciskami, krokusy a ostatními kytičkami jim to náramně slušelo.